:: Český design 1995 - 2000

Vydavatel: Prostor o.p.s. - architektura, interiér, design, www.prostor.net
Projekt Dagmar Vernerová
Výběr děl a text akad. arch. Jiří Pelcl
Praha 2001

Prolog

Marek Lehmann

Dne 13. 11. proběhl v prostorech haly Corsa Karlín křest nové knihy společnosti Prostor Český design, ještě před tímto uvedením proběhla i malá tisková konference nad touto knihou - byli jsme pozváni na obě akce a přinášíme vám tyto postřehy ohledně nové publikace.

Půl roku poté, co společnost Prostor o.p.s. vydala knihu česká architektura 1999/2000, přichází s novým počinem – tentokrát z jiného soudku. Publikace český design zaceluje po cca 18-leté cezuře mezeru na scéně českého tisku věnovanému této oblasti. Zahrnuje období 1995 – 2000, jak ostatně sám autor výběru děl a textů pro publikaci – Jiří Pelc, sám řekl naa tiskové konferenci, Čechy jsou malá země a pro každoroční publikaci v této oblasti asi není dostatek materiálu, alespoň má-li si držet určitou úroveň. Při listování knihou získáme konečně pocit, že se i u nás něco na poli designu děje, kniha nezůstala naštěstí pouze u nábytku, osvětlení apod., ale pustila se i do designu průmyslového – tedy výrobků. Ten ostatně co se týče masivnosti produkce ovlivňuje náš život fakticky nejvíce.

Autorům knihy i Prostoru v osobě paní D. Vernerové patří za tuto práci dík, stejně jako v případě České architektury 1999/2000 odvedli profesionální a kvalitní práci, která společně s kompletním anglickým překladem dělají z této knihy publikaci a do jisté míry prezentaci českého designu, která dosahuje mezinárodní úrovně.

Možná poněkud netypický je výběr jediného autora, který vybírá všechna díla a píše veškeré doprovodné texty. Je to však přístup pochopitelný z praktického hlediska realizovatelnosti projektu, kdy co autor, to názor, a v případě více autorů bychom se možná nikdy konečného výběru nedočkali. Vždy tedy půjde o výběr více méně subjektivní a osobní, záleží tedy maximálně na kvalitě a objektivitě autora.

Očima designéra

Jan Vyškovský
recenze

Na knižním trhu se objevila nová publikace, kterou jistě s nadšením uvítají všichni, kteří se svou prací více či méně zabývají designem. Kniha Český design 1995-2000, kterou vydal Prostor o. a. s. je nesporným přínosem proto, že se nejedná o další paperbacková sbírka teorií, ke kterým máme málokdy čas se v tvůrčím procesu vracet, ale jde o encyklopedickou publikaci, která konfrontuje fotografie 210 prací českých designérů z období let 1995-2000 vybraných architektem Pelclem.

Na úvod přichází publikace s textem o československém designu 20. století, který pomáhá zasadit do kontextu současnou tvorbu, která je hlavní náplní díla. Ta je rozdělena do pěti oblastí: nábytek, svítidla, věci na stůl, textil, výrobky. Nejde se tu do hloubky teoretických srovnávání a hledání souvztažností, které lze ostatně snáze posoudit až s časovým odstupem, ale mapuje pro čtenáře éru poslední „pětiletky“ 20. Století a přibližuje její atmosféru.

Oceňuji, že nejde o jeden z výběrů pouze interiérového designu, na které jsme zvyklí, ale o knihu, ve které nejdete celou škálu běžných předmětů, se kterými jsme všichni neustále v kontaktu.

Všechny tyto designérské objekty můžeme v knize pozorovat v kontextu s historií československého designu podanou v brilantní zkratce. Výběr je zajímavý také v tom, že zde najdete jednak věci, které budete stoprocentně očekávat, tak i ty, u kterých se rozčilíte, „jak se tam vůbec mohly dostat“. Šíři výběru dokládá i to, že mezi jmény designérů jsem našel nejen své pedagogy, ale mezi studenty i některé své spolužáky.

Přínos spočívá také v otevření některých otázek, které otevírá Jiří Pelcl ve svém úvodu.

V čem se současný design odlišuje od designu v předrevolučním období? Jde o rozdíl výrazný? Jaké je postavení našeho designu ve srovnání s okolním světem? Můžeme mluvit o „českém“ designu ?

Na závěr je na místě poznamenat, že publikace vychází s texty v české i anglické verzi, což je velkým přínosem pro prezentaci českého designu v zahraničí.

Český design versus supermarket všedních dní

Marek Lehmann
komentář

Jiří Pelcl na tiskové konferenci mimo práce na knize zmínil i současnou situaci českého designu, kterou označil jako poněkud tristní ve smyslu přechodu od designování k výrobě, která v českých podmínkách nejeví o skutečně kvalitní práce zájem. Vyslovil tu naději, že se konečně najdou české firmy, které si prosazování kvalitního tuzemského designu určí jako svůj cíl a strategii.

Bohužel je otázkou, nakolik tato naděje narazí na současnou realitu, kdy je zákazník zvyklý na poněkud jiný přístup – přijít, vybrat, zaplatit a odejít – a to s možností maximálního výběru, lidé chtějí nakupovat i židle a nábytek v obřích supermarketech, které dávají iluzi výběru věcí „šitých na míru“. To pochopila severská IKEA, která nastolila alespoň jakýsi standard v interiérovém vybavení za rozumné ceny. Potíž je v tom, že chtějí-li jí čeští výrobci konkurovat, budou se zřejmě muset dát podobnou cestou – prodávat ve velkých obchodech za nízké ceny. Cena kvalitního designu je zřejmě hlavním limitem jeho prosazení v naší realitě a od českého designu se čeká, že bude levnější než ten importovaný, ač by to ve skutečnosti mohlo být opačně. Nízké ceny lze totiž dosáhnout až při určitém objemu výroby. Navíc český zákazník není ochoten za know-how platit. Myšlenky a nápady jsou přece zadarmo – jen pomalu si zvykáme, že musíme platit i za architektonické projekty, cena domu tím není jen cenou materiálu, stejně tak kvalitní design nebude jen cenou za plast, ze kterého je židle vyrobena. Na druhou stranu ale se nám objevuje problém – za veškerou kvalitu totiž musíme platit stále více, chcete kvalitní zdravotní péči ? Připlaťte si, chcete kvalitní potraviny ? Bude vás to stát dvakrát více. Chcete kvalitní televizi - no to snad ani nejde... Zvýšené náklady na život nás opět rozdělí na ty, kdo na to mají a ty, kdo se spokojí s tuctovými výrobky nevalné kvality – vítejte v supermarketu všedních dní, instantní štěstí za babku, syntetické zázraky do dvou dnů. Kdo se to pokusí prolomit ? Přinést kvalitní design a životní prostředí za nízké náklady a ceny ? Úkol hodný skutečně velkých osobností a nikterak nový – už předválečná avantgarda jej měla ve svém programu, i když kvalitu života vnímala jinak než my. Zatím máme alespoň IKEU, a kdo přijde další ? Proč ne někdo ze země schopných improvizátorů, kteří dokážou vyjít s málem, nebo je už v nás tato schopnost mrtvá?