:: Identita versus monokultura

Sedací nábytek patří k nejoblíbenějším designérským úkolům. Jako hlavní náplň své činnosti si sedací nábytek vybrala i severomoravská firma FORM. Patří ke skupině "tradičních" českých firem, které se objevily na našem trhu již na počátku 90. let 20. století. Sortiment firmy je zaměřen především na sedací nábytek pro jednací místnosti a kanceláře, najdeme zde ale i návrhy židlí a stolů do jídelen, obývacích pokojů ale i restaurací a barů. Právě barové stoličky "String" neušly pozornosti Design centra a v roce 1998 jim bylo uděleno ocenění Dobrý design. Stejnou cenu získal v loňském roce model židle "signum alfa". Hlavním kritériem návrhů je příjemné a pohodlné sezení. Tento požadavek sebou nese vedle ergonomického tvarování i typický výběr materiálů, kterým je kombinace dřeva, kovu a čalounění. polžili jsme zakladateli společnosti panu Josefu Bartákovi několik otázek.

S jakým potenciálem a jakými ambicemi jste vstoupili na počátku devadesátých let do sféry podnikání v oblasti designu?

Mám - li je zodpovědět váši otázku, dovolil bych si nejprve úvod o postavení českých nábytkářů a úrovni českého designu a zvlášť židlí. Začnu židlemi, ty jsou mým dlouhodobým zájmem. Židle to je výzva tolikrát uchopená a přesto tolikrát nová. Znovu jsem se přesvědčil na letošním kolínském veletrhu ve stánku frankenberského THONETA. Někdy je tomu díky nové technologii jindy jen jinak v technologii tradiční. Teď mám před očima trojici židlí TŘÍ GRACIE a model LADY BERNKOP. To jsou příklady toho druhého způsobu a přesto příklady toho nejlepšího z Česka. Na truc tomu ale svět nám utekl. Ne ani tak kvůli nedostatku kreativity, ale spíš v důsledku skomírajícího českého nábytkářství. Schází peníze, proto není ani pomyšlení na technologické výboje. Navíc stále důrazněji doléhá kriterium ceny a jak lze srovnávat cenu rukodělné produkce s cenou výrobků na CNC strojích a dělby práce jako v oblasti UDINE. Je jen logickým důsledkem, že vedle TONU, BERNKOPU, několika výrobců školního nábytku a když dovolíte i nás, tak se za českou produkci považuje skládání sedacího nábytku z italských nebo asijských komponentů.

Pro české nábytkáře platí paralela s českým zemědělstvím, textilním či obuvnickým průmyslem. Ano, všemocná ruka trhu dělá divy. Jen kdyby při specifických českých vlastnostech měli všichni rovné šance. O to větší je ale úspěch českých výrobců kuchyní či firmy PFD Interior, kteří dosáhli skutečné světové úrovně. My ostatní se jen těžko budeme srovnávat s firmami jako jsou De sede, Wilkhan, KÖNIG - NEURAT či SEDUS STOLL. Konzervace stavu po dobu 40let na úrovní předválečné produkce co platí o sortimentu i převažující výrobní technologii nese své plody. Ani v oblasti designu jsme neudrželi krok a to už není zcela jen chyba předešlého systému. Za to si můžeme a elity o to víc. Nezachytili jsme nástup ergonomie u sedacího a kancelářského nábytku, který ve světě nastal v 70 létech. Buďme sami sobě upřímní, pořád nám v Česku jde spíš o styling než pravdivý design. Navíc jsme vždy papežtější, nosí se jen jakási MONOKULTURA. Svět je ale tolerantnější.. IN nejsou jen minimalistické a stroze hranaté věci. Velmi je ceněno , když nábytek něco umí, je chytrý a na židlích se dá dokonce i sedět.

Proč jste se rozhodli věnovat se především sériové výrobě sedacího nábytku a sekundárně stolového nábytku?

Aniž jsem na všechno byl tázán, vylil jsem si srdce a poodkryl okruh myšlenek, kterýma se zabývám a které i stály u rozhodování o zaměření firmy FORM. Jde skutečně o kontinuitu názorů s dřívějším působením v Dřevovýrobě Ostrava. To byl svého času významný český výrobce interiérů a tenkrát i nadstandardního nábytku. Právě v Dřevovýrobě, která se zabývala veřejným interiérem se mi podařilo prosadit i výrobu židlí víceúčelového použití, ke kterým přibyly i modely dalšího použití. Měly to být ty chytřejší, které pružily v bederní oblasti, byly stohovatelné a spínatelné do řady, dokonce umožňovaly číslování a měly mít možnost přidání sklopné psací desky. Tato orientace byla zřetelně inspirována zahraniční praxí. Nešlo přitom o pouhé kopírování zahraničních předloh, co při tehdejších technologických možnostech nebylo ani možné, ale celá tvorba byla podložena shromážděnými teoretickými informacemi o ergonomii a příklady její aplikace ve světové praxi. Naznačil jsem, že nešlo jen o víceúčelový sedací nábytek, ale byly snad prvně v Československu formulovány kategorie a zvláštnosti požadavků nejen na víceúčelový sedací nábytek, speciélní kancelářský nábytek ale i nábytek pro seniory a pro tělesně postižené. Rád přitom vzpomínám na laskavost firmy THOMAS HILFE, která mi poskytla v té době až udivující informace a pro mou práci nedocenitelné podklady. Neměl jsem možnost cestovat a tak jedinými zdroji vedle vyžádaných prospektů byly časopisy AIT a MD. Nakonec z tohoto zájmu vznikla i spolupráce s ostravskou televizí a režisérem Karlem Pechem. Dokonce koncem 80 let jsem své poznatky mohl přednést na několika seminářích pořádaných podniky místního průmyslu a výrobních družstev. Poohlédnu - li se zpět, tak mám pocit, že jsem nezaujal. Takto erudován jsem vykročil do soukromého podnikání. Protože v roce 1990 byl ještě nedostatek jiných než toneťáckých židlí, bylo rozhodování jednoduché. Řemeslná dovednost a tradice Hlučínska byla zárukou pro pokračování ve veřejných interiérech. Protože ctím zásadu, že každá firmy by měla stát na dvou nohách padlo rozhodnutí vyrábět i sedací nábytek. Začátky byly hrozné. Vzpomínám si jak jsem žigulíkem vozil dílčí vybavení pro jídelní vozy do Českých Velenic. Ta hrůza spočívala v technologických omezeních, vždyť bylo problém ohnout trubku. V tomto směru se vše hodně změnilo. Dokonce pominul strach o uchování českého řemesla. Když už jsme po čase zvládli jakž takž výrobu židlí, došlo k dělení firmy. Jedná noha pryč. Začali jsme znovu s jinými modely, ale i s většími zkušenostmi a když už jsme měli nejen víceúčelové židle, ale i odpočivný nábytek a také židle jídelní, tak kdo by nechtěl k jídelní židli vyrábět i stůl a nabídnout celý set. Myslím si s odkazem na náš rozkládací stůl ELIPS, že se jedná o nejoriginálnější stůl české produkce. Žel není v pojetí již vzpomenuté MONOKULTURY a tedy není IN. Škoda! To není chyba nebo nedostatek stolu, ale českých mantinelů.

Tradiční otázka, co bylo dřív…? Marketing nebo design. Hledali jste nejprve co na trhu chybí, nebo jste se rozhodli profilovat se od začátku jako výrobci sedacího nábytku?

Pokud se dá za marketing považovat odhad co by se dalo prodat, kde zbývá skulinka, tak potom při našem rozhodování jsme využívali marketingu. Spíš ale jsme podvědomě věděli, že máme naději na úspěch budeme - li věci dělat jinak, budeme - li akcentovat design a ergonomickou přívětivost a to při velikostí naší firmy si myslím platí dodnes a snad a pevně věřím i v Evropské unii.

Jaký je vztah klientů na Ostravsku k současnému designu? Hledají kvalitu nebo stále rozhoduje cena?

Poslední roky u nás přinesly určitou stagnaci sortimentu, naopak připravovaná kolekce by měla být potvrzením vytýčené cesty osobitého designu, ale i konstrukčních principů. Bylo období kdy jsem tvrdili, že pro nábytek z FORMU je typické spojení dřeva a kovu, dnes máme jak celokovové tak i celodřevěné modely. Ano orientujeme se na lamelované dřevo. Lamela dovoluje dynamičtější tvarování ačkoliv právě v období pravoúhlého geometrizmu nejsou možnosti lamely jaksi IN. Upřednostňujeme ale i hledisko pevnosti a spoléháme se, že názor a móda se spirálovitě mění. Věříme, že přijde náš čas. V lamelování jsme už urazili kousek cesty a tu neupustíme . Rádi bychom se propracovali dál a přáli bychom si změnu vnímání naší produkce. Kdysi ji považovali i odborníci za italskou, dnes s pohrdavostí, že je to příliš české. Budeme se snažit uhájit si místo vedle italské a polské produkce a v tomto ohledu je nám povzbuzením nesporný úspěch španělského nábytku ale také švýcarské a belgické produkce. Konečně ani hvězda firmy FRITZ HANSENS či FREDERICA vedle frontálního nástupu Italů nepohasíná. Snad bude lépe! Leccos snad napoví i letošní Brno.

Firma FORM, spol. s r.o. se bude účastnit expozice DESIGNSTORY v Brně, kterou koordinuje ARCHiNET. www.designstory.cz

Redakce ARCHiNETu děkuje Formu za podporu rubriky ::design::